Jak správně hustit kolo

Nahuštění kola, lidově foukání, je určitě nejzákladnějším úkonem péče o jízdní kolo. Počínaje profíky z Tour de France až po vesnické dojížděče do hospůdky nebo dojížděčky do kostela, všichni musí řešit tlak v pneumatikách. Přestože jde o banální až rutinní úkon, určit opravdu ten správný tlak v pláštích může být oříšek.

Především se správný tlak odvíjí od toho, jak náročný jste cyklista. Nejtěžší to mají profesionální silniční závodníci. Pro ně, respektive pro tým jejich mechaniků, je správné a především vhodné huštění galusek, dnes se většinou vozí tzv. plášťovky, srovnatelné s mazáním lyží špičkových závodníků. Zde se zohledňuje hmotnost jezdce, povrch tratě, její profil, povětrnostní podmínky atd. Detaily jednotlivé týmy pochopitelně nezveřejňují.

Pro běžného cyklistu platí méně kriterií, přesto jsou zde jistá pravidla, která byste měli znát a pokud možno i dodržet.

Základní informaci naleznete na boku každého pláště, kde je uveden nejen jeho rozměr a směr rotace, ale i doporučené rozmezí tlaků pro jeho nahuštění. Rovněž u některých ultra lehkých ráfků, například karbonových, bývá pak uveden maximální tlak, to aby nedošlo k jejich roztržení.

Obecně lze, ve vztahu k správnému tlaku, rozdělit jízdní kola na tři velké skupiny:

Horská kola (MTB)

Zde hodně záleží na systému, jaký vozíte, jsou tři: klasika, tedy plášť a duše, dále bezdušové pláště a galusky. Obecně platí, že klasika má dolní hranici nejvýše 2,2 kPa, bezdušové pláště do 2 kPa a galusky snesou podhuštění až na 1 kPa.
Rovněž hodně záleží na tom, do jakého terénu se vydáváte a zda tam pojedete jen na rekreační vyjížďku nebo na závody. Vliv má rovněž systém odpružení kola, zda je jen přední nebo máte kolo celoodpružené. Také záleží na stylu vaší jízdy, jestli umíte překážky přeskakovat nebo je přejíždíte.
Rozmezí udávané na MTB pláštích je poměrně široké od 2,5 do 4,5 kPa. Čím tvrdší plášť, tím má menší odpor a jede rychleji na tvrdém, rovném povrchu, ale v terénu se plně neprojeví vlastnosti vzorku. Jedete totiž po středu běhounu a výstupky na bocích se tak nedostanou ke slovu, plášť tak méně tlumí a hůř vede. Tvrdý plášť navíc od nerovností odskakuje, místo, aby je přejížděl.

Trekingová a krosová kola

Zde je dobré řídit se doporučenými tlaky od výrobce na boku pláště a nepouštět se do velkých experimentů. Tato kola obvykle jezdí po zpevněných cestách, ale i zde je podhuštěný plášť nebezpečný, hrozí procvaknutí o ráfek při nepozorném přejíždění například kanálu a při prudším manévru jeho zutí z ráfku.

Expediční kola

Na těžko, tedy s plně naloženým kolem, především zadním nosičem, se jezdí jak na kolech MTB, tak trekingových. Zde je dobré zadní kolo nehustit na maximu. Zadní kolo je sice zatíženo až několika desítkami kil v brašnách, ale při vysokém nahuštění tuto váhu plus váhu jezdce hodně tvrdé pláště neutlumí. Rázy se pak přenáší přímo do výpletu ráfků, hrozí tak přetržení drátů, v horším případě jejich vytržení z ráfku nebo jeho výšková deformace.

Silniční kola

O této skupině kol již bylo něco naznačeno v úvodu článku. Silniční jezdci bývají většinou zkušení a obvykle již znají „své“ správné foukání. Ovšem i zde tlak opět určuje především údaj na galusce či plášti.

Jak foukat

Základní, pravidelné huštění pomůže obstarat tzv. servisní, nožní pumpa, tedy ta, která se při foukání přišlápne a pumpuje se obouruč. Výhodou servisních pump je tlakoměr a univerzální koncovka pro všechny druhy ventilků. S touto pumpou tak klidně nafoukáte i osobní automobil. Kladem je rovněž rychlost, s kterou nahustíte jakýkoliv plášť, a to i na vysoký tlak do 160 psi/11bar. Přitom cena nožní, servisní pumpy nejsou vysoké, začínají okolo 400 Kč.

Malé, cestovní pumpičky jsou vhodné pro nouzové huštění v terénu. Doma se s ní dost nadřete.
Další informace o pláštích, duších atd., naleznete v našem článku „Jak na poškozenou duši“.

Orientační převody některých jednotek tlaku:

1 kPa = 0,01 bar
1 bar = 100 kPa
1 kPa = 0,145 psi
1 psi = 6,9 kPa
1 psi = 0,07 bar
1 bar = 14,5 psi