Mezi cyklisty je jeden zvuk velmi, ale velmi neoblíbený. Zní různě intenzivně a odlišně dlouho, ale pokaždé lze popsat písmeny Ssssssss … Ano řeč bude o defektu, tedy píchnutí duše.
Přestože jde o banální poruchu, spolehlivě vám zabrání v další jízdě a je nutno problém řešit obvykle přímo na místě. Jízda na prázdném kole je nejen nebezpečná, ale může nevratně poškodit jak duši, plášť, tak i ráfek.
Defekt může vzniknout několika způsoby. Nejčastější je najetí na ostrý předmět přírodního či lidského původu. Takto vzniká obvykle jen jeden otvor, tedy pokud podélně nepřejedete ostnatý drát, i to se může stát. Variantou tohoto je zatlačený kousek kamínku, nejčastěji ostré břidlice, do pláště, ten časem pomalu, nepozorovaně, ale jistě vydře do duše dírku.
Druhý způsob lze pojmenovat jako procvaknutí duše mezi tvrdou překážkou (často jde o obrubník) a ráfkem. Takto si lze pořídit najednou přímo dva otvory, tzv. hadí kousnutí.
Třetí varianta vzniká přímo samostatným kolem, například se duše vyvalí ze zpuchřelého pláště nebo ji propíchne příliš vyšroubovaný konec výpletu.
Pokud objevíte v plášti místo, předmět, kde došlo k defektu, zapamatujte si je. Usnadní to hledání díry ve vyjmuté duši. Samozřejmě „záškodníka“ odstraňte.
Na menší defekty lze použít speciální tmel v tlakové nádobě, který zacelí (prý) otvory až do 2 mm, a zároveň kolo nahustí až na 2 bary/30psi. Jedná se o rychlé a poměrně účinné řešení, které však není trvalé a navíc je relativně drahé. Jeden sprej opraví pouze jedno kolo a jeho cena je vyšší než cena nové duše.
Samostatnou kapitolou je oprava defektu u bezdušových plášťů. Především se do nich musí předem pravidelně doplňovat speciální roztok, který těsní přechod ráfek-plášť, ale také zaceluje drobné defekty. Větší poškození pláště se pak řeší pomocí tzv. knotu, který se do otvoru zvláštním přípravkem zavede.
Před vámi je zpětné nasazení opravené (nebo rezervní) duše. Práci vám ulehčí mírné nahuštění duše, půjde lépe nasadit pod plášť. Stačí jen malinko, aby získala základní tvar. Zasuňte ventilek, ale neutahujte jeho matičku. Zatlačte patky pláště do středu ráfku, tedy do jeho nejhlubšího místa, a opatrně jej nasaďte. Plášť zasouvejte do ráfku oběma směry od ventilku. Použití montpák je sice lákavé, ale lehce riskantní, hrozí poškození „procvaknutí“ již zalepené duše mezi pákou a ráfkem.
Velký problém může nastat při masivním proříznutí pláště a následně duše. Proříznutý nebo jinak poškozený (vytržená patka z kordu) plášť lze podložit čímkoliv pevným, například obalem od čokolády, sušenek, kusem staré duše, prostě čímkoliv co zabrání, aby duše otvorem v plášti vylézala ven.
Proříznutou duši lze překrojit a oba konce spolu svázat, jako provaz a nahustit ji. Jde o velmi nouzové řešení, ale na dojetí by to mělo postačit. Stejně nouzovým řešením je vycpání pláště například senem nebo srolovanými reklamními letáky (jsou jich plné kontejnery na papír).
Je dobré mít na vědomí, že existují čtyři druhy ventilků, a k tomu i odpovídající ráfky. Do ráfku pro galuskový ventilek (může být na všech druzích duší) s průměrem otvoru 6 mm duši s autoventilkem tlustým 8 mm opravdu nenasadíte.
Rovněž si zkontrolujte, zda vaše pumpička, kterou vozíte, lze nasadit na příslušný ventilek. Naštěstí většina cestovních pumpiček má univerzální či přestavitelnou koncovku.
Zní to sice lákavě, definitivně předejít defektům, ale zaručené řešení zatím nikdo neobjevil. Nejjednodušší je obezřetně vybírat stopu, vyhýbat se cestám okolo popelnic a kontejnerů, skládek, rovněž jízda po krajnici je riskantní.
Hustěte na správný tlak pláště u svého kola, předejdete tak jejich procvaknutí o tvrdou hranu nebo jejich vyzutí z ráfku při nějakém prudším manévru, někdy stačí ostřejší průjezd zatáčkou. (viz. Jak správně hustit kolo).
Na trhu jsou k dostání speciální pláště s dodatečnou vrstvou, která by měla snížit riziko defektu. Jde buď o speciální tkaninu na bázi aramidu nebo o další vrstvu pryže. Nevýhodou je zvýšená cena, v druhém případě i vyšší hmotnost.
Přejeme mnoho a mnoho kilometrů ujetých aniž byste zaslechli Ssssssss.